Studie Energetická chudoba a její řešení [1], kterou dnes společně zveřejňují Hnutí DUHA, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení mapuje rozsah energetické chudoby, identifikuje její systémové příčiny, specificky ohrožené skupiny obyvatel a možná řešení. 

‍

Studie na základě analýzy dat z roku 2021 [2] jasně ukazuje, že energetická chudoba, tedy situace, kdy domácnost vydává nepřiměřeně vysoké výdaje za energie a strádá tak v jiných oblastech základních potřeb, není v Česku záležitostí posledního roku a že naopak představuje závažný strukturální problém, který byl dlouhodobě přehlížen, než začal celospolečensky rezonovat v kontextu současného bezprecedentního růstu cen energií.

‍

Podle studie už v roce 2021, tedy v období před prudkým zvýšením cen energií, žilo v energetické chudobě 910 tisíc obyvatel České republiky ve zhruba 500 tisících domácnostech. Nejvíce  energetická chudoba doléhá na rodiny s dětmi; jedná se o 410 tisíc osob, z toho 220 tisíc dětí. Jinými slovy přibližně desetina dětí v naší zemi uprostřed Evropy žila a žije v energetické chudobě. Do této kategorie spadá i 130 tisíc osob v domácnostech samoživitelek. Druhou nejzasaženější skupinou jsou lidé pobírající důchody (310 tisíc osob), tedy 16 % z celkové důchodcovské populace. V energetické chudobě se také nachází 28 % osaměle žijících důchodců, nejčastěji žen.

‍

Jako nejčastější příčinu energetické chudoby studie idenditifkovala vysoký podíl výdajů za energie na příjmech domácnosti. Největší část výdajů na energie vydávají domácnosti na vytápění – studie ukázala, že významnou příčinou energetické chudoby je vysoká energetická náročnost bydlení. To se týká zejména nájemního bydlení, 46 % ze všech lidí v energetické chudobě bydlí v nájemních bytech, zatímco celkově v nájmu bydlí jen 17 % populace. 

‍

Pro potírání energetické chudoby, a to na systémové úrovni a s důrazem na nejohroženější skupiny obyvatel, je podle studie potřeba přijmout a realizovat následující opatření:

‍

• navýšení dotací z Nové zelené úsporám na komplexní energetické renovace  pro nízkopříjmové domácnosti,
• nároková sociálně zacílená sleva na elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, zakotvená v právě novelizovaném energetickém zákoně (nárok na slevu by měl být limitován čistým měsíčním příjmem 21 tisíc Kč na osobu),
• přijetí zákona o podpoře v bydlení a budování celostátní sítě dostupného poradenství v oblasti bydlení,
• zpřístupnění příspěvku na bydlení domácnostem, které na něj mají nárok pomocí poradenství k úsporám energií a kontaktních míst pro bydlení,
• výstavba i rekonstrukce energeticky úsporného sociálního bydlení.

‍

Jan Klusáček, hlavní autor studie z iniciativy Za bydlení, říká: „Studie ukázala, že největší skupinu v energetické chudobě představují nízkopříjmové rodiny v nezateplených nájemních bytech. Ty kromě rostoucích cen energií ohrožuje zvyšující se nájemné. Česká republika musí výrazně akcelerovat tempo budování obecního dostupného a sociálního bydlení v dobrém energetickém standardu. Prvním krokem mohou být rekonstrukce tisíců neobydlených obecních bytů.“

‍

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká: „Aktuální novela energetického zákona nevyužívá příležitost k omezení energetické chudoby. Omezení definice zranitelného zákazníka jen na osoby se zdravotním postižením je rozhodně příliš úzké. Během dalšího projednávání novely by ministři a poslanci měli vymezit prostor pro dostatečnou, ale přesně zacílenou slevu pro zákazníky ohrožené energetickou chudobou. Právě zveřejněná studie obsahuje návrh možných podmínek pro nárok na sociální slevu na energie.“

‍

Ondřej Pašek, spoluautor studie z Hnutí DUHA, říká:

„Bez důkladného zateplení se ohrožené domácnosti nikdy nedostanou z bludného kruhu špatného bydlení a vysokých účtů za vytápění. Nová zelená úsporám vyžaduje na důkladné zateplení  domů i bytů vysoké vlastní financování a pro nízkopříjmové domácnosti je proto nedosažitelná. Dotaci je proto potřeba odstupňovat až k 95 % pro ty nejohroženější a zároveň jim poskytnout poradenství  a pomoc při přípravě projektu.“

‍

Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení, říká: 

„Struktura lidí čelících energetické chudobě ukazuje, jak zranitelní jsou lidé v nedůstojném a nedostatečném bydlení. Nikdo by neměl být znevýhodněn tím, že se narodil nebo zestárl v obci, pro kterou není podpora v oblasti bydlení a pomoc při řešení bytové nouze prioritou. Vláda v součinnosti se samosprávami musí vybudovat efektivní záchrannou síť – systém prevence a pomoci domácnostem ohroženým bytovou nouzí a propadlým do bytové nouze napříč Českou republikou. To se neobejde bez odpovídající legislativy v oblasti podpory bydlení zavádějící mimo jiné širokou a nízkoprahovou podpůrnou síť kontaktních míst pro bydlení v obcích napříč celou Českou republikou, minimálně ve všech obcích s rozšířenou působností.“

‍

Kontakty:

Ondřej Pašek, Hnutí DUHA, ondrej.pasek@hnutiduha.cz, 608 381 602

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, karel.polanecky@hnutiduha.cz, 775 778 202

Barbora Bírová, Platforma pro sociální bydlení, barbora.birova@socialnibydleni.org,

728 428 534

Jan Klusáček, Za bydlení, jan.klusacek@socialnibydleni.org, 775 002 696

‍

Poznámky:

[1] Klusáček, Jan a kol., 2022. Energetická chudoba a její řešení. Hnutí DUHA, Za bydlení. https://s.hnutiduha.cz/energetickachudoba2022

[2] Příjmy a životní podmínky domácností – 2021. ČSÚ, 2022. https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-r4hlvpcwox